Jdi na obsah Jdi na menu
 


21. 7. 2015

Dílna čtení a sociální sítě pro čtenáře

Když se řekne sociální síť před učiteli, většina z nich zaujme značně rezervovaný postoj. Ale nebudu teď mít na mysli Facebook nebo Twitter, ale síť, kterou si tvoří mezi sebou čtenáři. Na stránkách takových sítí si čtenáři zapisují, které knihy přečetli a jaký na ně mají názor. Vzniká tak inspirativní místo, kde zkoumáme, jak vnímají knihy ostatní, zda je cítíme stejně, pátráme po odpovědi na svou dotírající otázku nebo prostě jen hledáme, co číst dál. V České republice nejčastěji čtenáři navštěvují Databázi knih nebo ČBDB, sama mám ovšem účet na Goodreads. A protože je pro mě pátrání po smyslu knih důležité, považuji také za důležité představit tyto sítě dětem, aby se také mohly inspirovat. Jak je tedy s nimi seznámit?

Databáze knih

 

 

Samozřejmě jsem potřebovala, aby děti skutečně webové stránky otevřely a prozkoumávaly je. K tomu se nabízela dílna čtení v deváté třídě. Žáci, už zkušenější ve vyjadřování svých názorů, byli vyzváni, aby porovnali své postřehy s hodnocením na Databázi knih. S množstvím chytrých mobilů nebyl problém, aby dvojice názory vyhledávaly a vzájemně si pomáhaly.

 

Na začátku jsem sama modelovala, jak srovnávám svůj názor s cizími, tentokrát na knihu Labyrint. Přečetla jsem jim svoji "recenzi" a vysvětlila, že souhlasím s tím, že Labyrint je opravdu hodně čtivá kniha a že mě také zpočátku rozčilovalo, jak se všechny informace dovídám velmi pomalu (což ale bylo podle mě způsobeno zbytečným zdržováním), ale že mě kniha také zklamala, protože řešení prostě spadlo z nebe) a že postavy měly spolu více komunikovat, aby rychleji nalezly řešení. Názory na použití dětského slangu mě dále vedly k přemýšlení o tom, jaký cíl vlastně měl. Nápad to byl sice originální, ale spoustě z nás se vlastně nakonec nelíbil.  Nesouhlasím však s tím, že by kniha vůbec nic originálního nepřinesla (slang, labyrint jako zkouška).

 

Děti samozřejmě potřebovaly úkol ode mě zjednodušit, proto bylo potřeba na tabuli napsat pár startérů (začátků vět, ve kterých mají pokračovat), u nichž vždy podotýkám, že není třeba se jimi nechat omezovat. V tomto případě to byly tyto:

Souhlasím…, protože…

Nesouhlasím…, protože…

Překvapilo mě...

Zaujalo mě…

Novinkou pro mě bylo…

 

A tady je jedna z žákovských odpovědí:

Chytám svůj život (Eliška Křížová)

Většina komentářů tvrdí, že kniha se hokejovému fanouškovi bude číst skoro sama. S tím nesouhlasím. Osobně se mi četla špatně, protože mi přišlo, že zbytečně všechno moc popisuje. Např. Nagano na skoro 70 stránkách. Souhlasím s tím, že „i v autobiografii je ke škodě nadměrné užívání slůvka já“.

Při čtení jsem si vůbec neuvědomila, že Robert Záruba je profesionál nejen jako komentátor, ale i v tomto projektu. Jeden z důvodů, proč jsem si knihu přečetla byly právě kladné ohlasy na Databázi knih, takže mě to trochu zklamalo.

 

Goodreads

 

  Ne každému je příjemné okamžitě po čtení si zapisovat svoje dojmy. Cílem hodiny proto samozřejmě nebylo, aby si každý zařídil účet na Databázi, ale aby děti věděly, že něco takového existuje a že tu mohou nalézat inspiraci. Zároveň se děti učily porovnávat své náhledy na knihy, diskutovat s nimi (alespoň na papíře) a nechat se jimi obohacovat. Několik z nich si jistě tuto možnost bude do budoucna pamatovat.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář